Mercy Thompson 8 – Nocí zlomená – Briggs Patricia

Tento levný výrobek Mercy Thompson 8 - Nocí zlomená - Briggs od našeho výrobce Sevt pořídíte u nás výhodně. Právě nyní za bezkonkurenční cenu 339 Kč. EAN: 9788073982652
Mercy Thompson 8 - Nocí zlomená - Briggs Patricia
Značka: Sevt
339 Dostupnost: SKLADEM
Ověřit dostupnost »

Popis produktu

Nečekaný telefonát přinese Mercy zajímavou výzvu.. Bývalá manželka jejího druha Adama má problémy a je na útěku před svým novým přítelem. Adam není z těch, kdo by odmítli žádost o pomoc – a Mercy to ví. Když se ale Christy usadí v Adamově domě, nedokáže se Mercy zbavit pocitu, že na celé situaci není něco v pořádku. Brzy se její podezření potvrdí, když se dozví, že Christy nemá ani zdaleka dobré úmysly. Chce Adama zpátky a je ochotná udělat pro to cokoli, dokonce i obrátit Adamovu smečku proti Mercy. Mercy se nemíní vzdát bez boje, objeví se ale mnohem větší hrozba. Christyin bývalý není jen špatný člověk – vlastně možná není vůbec člověk. A když se začnou hromadit mrtvoly, musí Mercy odsunout stranou osobní problémy a postavit se tvorovi, který může roztrhat na kusy celý její svět. Ukázka z textu Telefon zazvonil, zrovna když jsem byla až po lokty ponořená do zpěněné vody na nádobí.  „Vezmu to,“ řekla moje nevlastní dcera Jesse a rychle vložila do dřezu dvě sklenky a vidličku. Vlkodlačí smečka, která pohromadě jí, pohromadě i zůstane, pomyslela jsem si, zatímco jsem drhla z talíře zaschlé vajíčko. Nedělní snídaně se neúčastnila celá smečka – někteří členové měli vlastní rodiny jako normální lidé nebo pracovali o sabatu. Snídaně nebyly povinné, protože to by podkopalo jejich smysl. Darryl, Adamův zástupce, který obvykle vařil, byl zatraceně dobrý kuchař a jeho jídlo přilákalo každého, kdo mohl přijít.  Myčka nádobí jela na plné obrátky, plná až po okraj. Já bych nechala zbytek nádobí ležet, dokud by nebyla jedna várka hotová, ale Auriel, Darrylova družka, o tom nechtěla ani slyšet. Já se s ní nehádala, protože jsem patřila ke třem členům smečky, kteří jí byli nadřazení, a ona by tak musela ustoupit. Zavánělo by to švindlem a já nikdy nešvindlovala.  Jenom v případě nepřátel, ozval se tiše hlas v mojí hlavě. Zněl sice jako můj, mně se ale zdálo, že patří Kojotovi.  Druhý důvod, proč jsem jí vyhověla, byl sobečtější. Auriel a já jsme spolu vycházely, takže byla jedinou ze tří vlkodlačic ve smečce, která se mnou zrovna mluvila.  Ani Auriel se nelíbilo, že jsem se stala družkou alfy – byla jsem kojotí měňavec mezi vlky. Byla přesvědčená, že to neprospěje morálce smečky. A taky si, celkem oprávněně, myslela, že přivodím smečce potíže. Navzdory všemu si mě ale oblíbila. Byla jsem zvyklá na společnost mužů, bylo ale fajn promluvit si s nějakou jinou ženou kromě Jesse, mé nezletilé nevlastní dcery.  A proto jsem, abych potěšila Auriel, umývala nádobí, o které by se jinak postarala myčka, a ignorovala jsem pálení horké zpěněné vody v drobných rankách, které jsem si způsobila při práci – odřené klouby byly věčným společníkem automechanika. Auriel nádobí utírala a Jesse se nabídla, že uklidí kuchyň. Tři ženy, které sdílely přátelskou chvilku nad domácími pracemi – matka by měla radost, kdyby nás viděla. To mě utvrdilo v rozhodnutí, že příští týden se o úklid postarají chlapi. Prospěje jim, když si rozšíří obzory.  „Mám ve třídě jednoho chlapce.“ Auriel ignorovala vyzvánějící telefon, zabručela námahou a zvedla stoh talířů do kredence. Problémem nebyla tíha nádobí – Auriel byla vlkodlak; zvládla by na polici zvednout dvousetkilovou kovadlinu. Byla ale malá a musela si stoupnout na špičky. Jesse se protáhla okolo ní, aby se dostala k telefonu.  „Všichni učitelé Clarka milují,“ pokračovala Auriel. „A taky všechna děvčata a většina kluků. Přitom lže, jako když tiskne. ‚Enrique opisoval ode mě,‘ řekl mi, když jsem se zeptala, jak je možné, že oba udělali stejné chyby. Enrique se prostě tvářil odevzdaně; tuším, že mu to Clark provedl už dřív.“ „Hauptmanova rezidence,“ řekla Jesse vesele. „Jak vám můžu pomoct?“  „Je tam Adam?“  „A tak jsem mu řekla…“ Auriel zmlkla, když její citlivé uši zachytily v telefonu známý hlas. „Potřebuju Adama.“ Hlas bývalé ženy mého manžela byl zastřený slzami. Christy Hauptmanová působila zoufale a napůl hystericky.  „Mami?“ Jessin hlas zněl roztřeseně. „Mami, co se děje?“  „Dej mi Adama.“  „Mami?“ Jesse zoufale pohlédla na mě.  „Adame,“ zavolala jsem. „Volá tě Christy.“  Byl v obýváku, kde mluvil s Darrylem a několika členy smečky, kteří se po snídani zdrželi, proto jsem nemusela moc zvyšovat hlas. Nebylo to poprvé, co Christy volala, protože něco potřebovala.  Kdykoli jsem jednala s Christy, dostala jsem bolení břicha. Ne proto, že by mohla mně nebo Adamovi něco provést. Jenže Jesse, která matku milovala, zrovna teď se ale musela moc snažit, aby ji vůbec měla ráda, trpěla pokaždé, když ta ženská zavolala. A já nemohla udělat vůbec nic, abych tomu zabránila.  „Už jde, mami,“ ujistila ji Jesse.  „Prosím,“ řekla Christy. „Pověz mu, ať si pospíší.“  Zoufalé, hysterické slzy – ty nebyly neobvyklé. Tentokrát ale působila vyděšeně. A to jsem u ní ještě nezažila.  Adam vešel do kuchyně a jeho ponurý výraz mi prozradil, že slyšel aspoň část z toho, co Christy řekla. Vzal si od Jesse sluchátko a objal ji paží. Po jeho chlácholivém objetí jí do očí vyhrkly slzy. Zoufale pohlédla na mě, pak…