Modrá mezi nebem a vodou – Susan Abulhawa

Příběh o silných, svérázných ženách, o vzdálenostech, odloučení a zlomených srdcích; o nových začátcích, vytrvalosti a lásce. Píše se rok 1947 a v Beit Daras, palestinské vesnici obklopené olivovými háji, žije rodina Barakových. Nejstarší dcera Nazmíja pečuje o svou ovdovělou matku, která často trpí halucinacemi. Nazmíjin mladší bratr Mamdúh se stará o místní včelstvo a nejmladší Marjam, jež má každé oko jinak barevné, tráví dny povídáním s imaginárním kamarádem a psaním. Když se u hranic městečka shromáždí izraelské vojenské jednotky, nikdo nemá ponětí, jaké násilí vypukne. Brzy je vesnice zničena a rodina se musí vydat na strastiplnou cestu do Gazy. O šedesát let později se Mamdúhova vnučka Núr žijící v USA zamiluje do ženatého lékaře a odjíždí za ním do Gazy. Zde se setkává s Alwán, jejíž syn Chálid je doslova uvězněný ve vlastním těle a nedokáže se probudit ze svého hlubokého snění. Právě díky tomuto seznámení Núr zjistí, že rodinné vazby dokážou překonat veškeré překážky: dokonce i smrt. Byl jsem tam se ženami mého života. Byl jsem v barvách. V moruších, fuchsiích a korálech unaveného slunce. V modré mezi nebem a vodou. Byl jsem tam a díval se. Jejich rozhovory a smích ukotvovaly zemi na správném místě, zasouvaly břeh pod hladinu, věšely nebe a zdobily je hvězdami, měsícem a sluncem. Všechno tohle se stalo v Gaze. Stalo se to v Palestině. A já zůstal tak dlouho, jak jsem mohl. Susan Abulhawa (* 1970), spisovatelka a politická aktivistka, se narodila palestinským uprchlíkům z války v roce 1967, kdy Izrael obsadil Palestinu. Založila organizaci Hřiště pro Palestinu. Tento projekt, jak už je z názvu patrné, se snaží dětem ve válečných zónách neupírat právo na hraní. Píše eseje a politické komentáře, její románová prvotina Jitra v Dženínu (2010, č. 2013) se stala celosvětovým bestsellerem, Modrá mezi nebem a vodou je autorčin druhý román. Abulhawa v současné době žije s dcerou v Pensylvánii v USA.