Chemie 8.r.ZŠ a víceletá gymnázia – učebnice – Škoda J.,Doulík P.

Charakteristika učebnice
Učebnice chemie pro 8. ročník ZŠ a VG vychází ze základních zásad a požadavků formulovaných v RVP ZV. Respektuje tradici chemie jako izolovaného vyučovacího předmětu, ale zároveň se snaží v maximální možné míře o zakomponování interdisciplinárních vztahů nejen k přírodovědným předmětům. Koncepce učebnice obsahuje i snahu využívat co nejvíce znalostí a zkušeností žáků nejen ze školní výuky, ale především z reálného života. Požadavky současné společnosti na kompetence žáků jsou značně dynamické a odlišné oproti době např. před 10 lety. Proto nová učebnice klade důraz na témata, která autoři považují za aktuální a důležitá z hlediska současné společnosti.

Hlavním cílem učebnice je také žáky pro poznávání chemie motivovat, získat je, nikoliv je od něj odradit.

Obsah učiva
Učebnice je zpracována v souladu s RVP ZV a vytváří předpoklady pro rozvoj jak klíčových kompetencí žáků vyžadovaných RVP ZV, tak pro rozvoj specifických kompetencí vztahujících se ke vzdělávací oblasti Člověk a příroda.
Řazení kapitol učebnice je netradiční a k výrazné změně dochází také ve strukturaci učiva chemie. Snahou autorů je zejména stírat hranice mezi anorganickou a organickou chemií a vycházet od dějů, které jsou žákům blízké a známé, k dějům, které vnímají abstraktněji.
Po úvodních kapitolách týkajících se vlastností látek, následuje učivo o částicovém složení látek a chemické vazbě. Základní linií strukturace dalšího učiva jsou dvouprvkové sloučeniny vodíku s jinými prvky, od kterých jsou dále myšlenkově odvozovány základní anorganické i organické látky. Zpracovány jsou kapitoly týkající se moderních látek (např. silikony, polokovy, uhlíková nanovlákna atd.). Systematicky je probíráno pouze názvosloví halogenidů, oxidů a solí, další názvosloví je uváděno jen ve vztahu ke konkrétním zástupcům určité skupiny látek. Problematika chemických výpočtů není v učivu 8. ročníku zmiňována. Výrazněji potlačeny jsou rovněž příliš abstraktní pasáže učiva ve prospěch praktického využití získaných poznatků. Značný důraz je věnován problematice vztahu chemie a životního prostředí v souvislosti s ekologickou výchovou a trvale udržitelným rozvojem. Učebnice je doplněna celkem dvanácti návody na laboratorní cvičení. Návody se vztahují k šesti tematickým celkům, přičemž pro každý z těchto celků jsou k dispozici dvě varianty.

Učebnice pro 8. ročník/tercii zahrnuje následující tematické celky:
Co je chemie a proč se ji máme učit?;
Vlastnosti látek;
Částicové složení látek;
Vzduch;
Kyslík;
Vodík;
Voda;
Halogeny;
Kyseliny a zásady;
Uhlík a uhlovodíky;
Ropa;
Křemík a jeho sloučeniny;
Polokovy;
Kovy;
Halogenidy;
Oxidy;
Sulfidy;
Deriváty uhlovodíků;
Soli.

V základní části učebnice jsou použity výrazové prostředky – motivační texty, barevné ilustrace komiksového charakteru, barevné fotografie, použití vizualizací, slovní i obrazové „odkazy“ na každodenní život. Vlastní učivo je prezentováno formou krátkých strukturovaných textů. V maximální míře jsou využívány pokusy a přímá pozorování. Základní poznatky o chemických látkách si konstruují žáci sami na základě pozorování vlastností látek a jejich chování v průběhu experimentů. Využívány jsou vizualizace, modely a simulace, zvláště u abstraktních částí učiva. V každé učební lekci je krátký motivační příběh, který obvykle přibližuje učivo dané kapitoly ke znalostem a zkušenostem žáků z každodenního života. Každá kapitola má na závěr uvedeno stručné shrnutí nejdůležitějšího učiva. Dvě významná témata – Voda a Ropa – jsou zpracována formou návrhu projektů.

Lišta
Lišta má převážně motivační charakter ve vztahu k učivu v základní části každé kapitoly. Obsahuje zajímavosti, krátké doplňující informace, obrázky, ilustrace. Dále je doplněna problémově formulovanými úkoly vyžadujícími další, i netradiční, aktivity žáků a práci s různými zdroji informací (tabulky, mapy, atlasy, slovník cizích slov, vlastní zjišťování či pozorování atd.). Velmi důležitou funkcí lišty je poukazovat na interdisciplinární vztahy chemie k dalším oborům lidské činnosti i k učivu ostatních předmětů.