Země Světa – Florida

Oficiální přezdívkou státu Florida je Sunshine State.. Kromě ní má ještě mnoho dalších jako Aligátoří stát, Pomerančový stát, Květinový stát nebo Poloostrovní stát. Většina z nich je výstižná a pravdivá, stejně jako ta oficiální. Jejich množství je důkazem, že tento jihovýchodní výběžek americké pevniny je stále v hledáčku pozornosti. Ze sporadicky osídlených bažin se postupně přeměnil na třetí nejlidnatější stát USA a mnoho lidí si jej vybralo jako stálý či alespoň dočasný domov. Někoho sem láká teplé klima, jiného jednoduchý styl života a dalšího třeba blízkost oceánu. Dost pravděpodobně je to kombinace všeho. Jak kdysi poznamenal americký spisovatel John Steinbeck „…už ten název Florida v sobě nese teplo, bezstarostnost a pohodlí.“ Jméno Florida obdržel poloostrov v době svého objevení Evropany v roce 1513. Španělský mořeplavec a úřadující guvernér na Portoriku Juan Ponce de Leon přistál počátkem dubna u východních břehů poloostrova. Aniž tušil, že se jedná o výběžek americké pevniny, zabral území, které považoval jen za další karibský ostrov, ve jménu španělského panovníka. Ačkoliv se jednalo o zkušeného objevitele, byl on i jeho muži překvapeni kvetoucí subtropickou vegetací. Protože se tak stalo v období velikonočních svátků, které Španělé označovali jako Pascua Florida, „svátek květů“, nazval novou državu La Florida – země Květů. Dodnes se na Floridě slaví státní svátek Pascua Florida Day, který obvykle vychází na 2. dubna. Podle tradice právě ten den spatřili španělští mořeplavci její pobřeží. Podle staré pověsti nebylo cílem výpravy objevování nových španělských držav, ale nalezení fontány Mládí, která se podle indiánské legendy nacházela na bahamském ostrově Bimini. Domorodci tvrdili, že kdo se ze zázračného pramene napil, vrátil se do svých mladých let. Španělé při své výpravě pramen nenašli a nepodařilo se jim to ani při další výpravě v roce 1521. Tehdy se vylodili na floridském pobřeží v počtu 200 mužů, ale byli vystaveni zuřivému útoku kmene Calusa. Sám Juan Ponce de Leon byl zasažen indiánským šípem a svému zranění při ústupu na Kubu podlehl. Touha po věčném mládí tak měla nakonec efekt zcela opačný. Pod různými vlajkami Při další expedici, kterou vedl v roce 1527 Pánfilo de Narváez a jež se vylodila na západním pobřeží v oblasti Tampa Bay, Španělé zjistili, že nová země nebude snadným místem k životu. Narváez měl pověření krále osídlit a kolonizovat La Floridu. Místo, kde se vylodili, se však k osídlení nehodilo kvůli místním nepřátelským indiánům. Ke všemu ztratil kontakt se svými zásobovacími loděmi, a tak se pokusil dojít bažinatou krajinou amerického jihovýchodu až do Mexika. Z tří stovek mužů dorazilo po několika letech do Mexika pouhých pět. Ostatní včetně samotného Narváeze cestou zahynuli. V roce 1565 se stal první stálou osadou St. Augustine na východním pobřeží, který pak jako hlavní správní sídlo kolonie fungoval další dvě století. Nová kolonie se však nerozvíjela příliš rychle. Nebylo zde zlato ani stříbro jako v jiných částech španělského impéria a bažinatá země s nepřátelskými indiány jen stěží lákala nové osadníky. Není divu, že Španělé Floridu bez problému oželeli, když po skončení sedmileté války v roce 1763 přešla v rámci mírové smlouvy pod britskou správu. Britové kvůli snazšímu řízení neprostupného území rozdělili Floridu na dvě kolonie – Východní a Západní Floridu, ale ani oni v kolonizaci moc nepokročili. Když vypukla válka za nezávislost amerických kolonií, obě řídce osídlené kolonie zůstaly věrny koruně. Východní Florida se dokonce stala útočištěm tzv. loajalistů, tedy těch, kteří prchli z amerických států po vyhlášení samostatnosti. Správní centrum Západní Floridy Pensacolu následně dobyli Španělé, kteří využili oslabení Britů během americké revoluce. Poté, co Velká Británie přišla o většinu severoamerických kolonií, ztratila pro ni význam i Florida, která pak byla v rámci pařížského míru vrácena Španělsku. Ani Španělé se však ke svému staronovému panství nechovali lépe. Kromě dvou správních center, St. Augustinu a Pensacoly, zůstávala Florida neprobádanou a vesměs neosídlenou divočinou. Situace se začala měnit až s počátkem 19. stol., kdy na španělské území přicházeli američtí osadníci ze severu, kteří hledali nové pozemky pro své farmy. Španělská vláda sice několikrát protestovala, ale příliv Američanů pokračoval dál. Jenže zatímco bezzubé nóty ze strany slábnoucího španělského impéria byly nově příchozím osadníkům pro smích, ve zdejší divočině se skrýval jiný protivník. Války v bažinách Kmen Seminolů se v historii Floridy vynořil v průběhu 18. stol. V době osídlování Georgie a Alabamy se skupina tzv. jižních Kríků rozhodla vyhnout se konfliktům s bělochy a opustila své domovy. Přesídlila na Floridu, kde splynula s původními kmeny Calusů. Na nově obsazené půdě začali zakládat vesnice a postupně si vytvořili systém obchodních stezek, který kontrolovali. Ve chvíli, kdy se začal stupňovat tlak ze strany nově příchozích amerických farmářů, začaly také…